Poněkud utajený mistr světa

Jsou události, o kterých nás masová média neinformují, anebo jen letmo. Případně jsou informace známé jen v užších, specializovaných kruzích zájmu, či se na ně narazí náhodou. Patří k nim i zisk titulu mistra světa v jiu­-jitsu varnsdorfským rodákem Bc. Miroslavem Koktou (23 let). Spor­tovní specialista na sebeobranu a bojové sporty, instruktor izraelské krav magy (volně přeloženo je to boj zblízka a není sportem, ale systémem), trenér thajského boxu, to je jen část výčtu jeho zaměření.

Kudy vedla cesta k propra­cování se k takovému záběru a v tak mladém věku? „Oba rodiče jsou sportovci a od mládí mě k aktivitě vedli. Začínal jsem s plaváním a fot­balem, následovala amatérsky cyklistika, dále lezení a několik dalších sportů. K těm úpolovým jsem se dostával pozvolna přes thajský box a judo hlavně díky trenéru Jandovi. Po dokončení gymnázia v Rumburku sport ovlivnil i volbu VŠ, a tak čtvrtým rokem studuji sportovní speciali­zaci na bojové sporty na Fakultě tělesné výchovy a sportu UK v Praze. K závodění jsem se dostal vlastně náhodou, když mě k němu trenéři přemluvili v judu, později také v thajském boxu, brazilském jiu-jitsu a v neposlední řadě i v nejkom­plexnější disciplíně MMA, která je v laických kruzích opředena doslova mýty. Ale zatím jsem se v bojových sportech setkal s méně zraněními než v míčových hrách. Závodění v plno kontaktní izraelské formě jiu-jitsu bylo vyústěním mých snah o kom­plexní pojetí boje. V Hisardutu, jak se tento styl v Izraeli nazývá, se smí používat úderových i kopacích technik, hodů, pák, škrcení i znehybnění, což mi díky zkušenostem z různých bojových sportů vyhovuje.“

Přiblížíš čtenářům zatím tvůj dosavadní sportovní vrchol? „V dubnu jsem se účastnil světového šampionátu v jiu-ji­tsu a jednalo se o akci velkého významu, což dokládá účast reprezentací ze čtyř kontinentů: zhruba 350 dětí a 200 dospě­lých. Podařilo se mi zvítězit v devíti zápasech a získat tak titul v kategorii muži do 80 kg a také v open weight. Zde soutěží vítězové všech kategorií bez rozdílu váhy a technické úrovně o titul absolutního šampiona. Většinu zápasů jsem ukončil před limitem vzdáním soupeře. Ačkoli se to v zápasech nezdá,mimořádně se dbá na úctu k soupeři, respekt ke společným hodnotám a fair play.“

I tento sport přináší s sebou jisté náklady spojené s výstrojí, cestováním, nebo ne? „Bohužel nebo možná bohu­dík nesoutěžím ve fotbalu ani v hokeji, kde se na této úrovni mohou sportovci živit svými výkony. Proto jsem si hradil veškeré náklady s akcí spojené sám. U nás není svaz, který byzávodníky sdružoval, a tak je na každém, aby se účastnil meziná­rodních turnajů, sbíral zkušenosti a kvalifikoval se na větší závody. Všeobecně platí, že u sportů, kde není mnoho peněz, je alespoň prozatím čistota. “

Čemu se dál krom studia a tohoto sportu věnuješ a jaké jsou tvé nejbližší studijní a sportovní plány? „Sport je úzce spojen i s mojí specializací, kterou je sebe­sebe­obrana. Rád předávám svoje zkušenosti se sebeobranou Krav Maga v oblasti bezpečnosti osob, ať již v civilních kurzech, či v ozbrojených složkách. Jeden otevřený kurz probíhá pravidelně i pro občany ve Varnsdorfu. Mimo tuzemských čas od času učím také na seminářích v zahraničí. V poslední době se soustředím na ukončení ročníku na VŠ, ale také na přípravu na některé turnaje. Ve volném čase, kterého nenímnoho, relaxuji vypadáváním z letadla nebo lezením po skalách.“
Nejčerstvějším soutěžním vy­stoupením Mirka byla účast na turnaji NAGA (North American grappling asociation) v Dort­mundu. Na našlapaném turnaji s účastníky od Ruska po Anglii utržil ve své kategorii stříbro. Prohrál až ve finále, kde podlehl domácímu profesionálnímu MMA zápasníkovi Maxu Wendlerovi.
ZdS, foto archiv MK