Toulky Českou Kanadou

Jindřichohradecký spisovatel Jaroslav Arnošt Trpák nazval ve dvacátých letech minulého století krajinu v okolí městeček Nové Bystřice a Slavonic Českou Kanadou, o níž také napsal: "nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách".

Slavonicko je region vskutku jedinečný. Samotné městečko Slavonice v dobách renesance prožívalo období ekonomického i kulturního rozmachu, jak svědčí obrovské množství dochovaných starobylých měšťanských domů s unikátní sgrafitovou výzdobou. V následujících dobách město spíše upadalo. Ve 2. polovině 20. století patřilo do přísně střeženého pohraničního pásma, což zajisté k jeho rozvoji nepřispělo. Na druhou stranu se díky těmto okolnostem Slavonice po staletí příliš neměnily a uchovaly si tak svůj půvab. A okolí je krajem s melancholickým poklidem, zejména mimo turistickou sezonu. Krajina je plná lesů, menších rybníků, mohutných bludných balvanů i prastarých žulových božích muk. Z dalších míst nelze opominout hrad Landštejn, poutní kostel Montserrat, což je přibližná kopie stejnojmenného kláštera ve Španělsku, skvostné kostely v Lidéřovicích, Cizkrajově, Starém Městě pod Landštejnem a Českém Rudolci, kde se také dochoval zámek ve stejném stylu jako zámek Hluboká. Rovněž Nová Bystřice se může pochlubit bohatou historií. Mimo jiné zde působil slavný šlechtický rod Krajířů z Krajku, který po sobě zanechal mnoho rybníků. Na počátku 16. století nedaleka města vznikl klášter Pavlánů, z něhož se dodnes dochoval velkolepý barokní chrám.